Co vlastně od českých zemědělců očekáváme?

Pro mnoho lidí jsou dotace obecně zlo, ale fakt je ten, že bez nich se zemědělství neobejde a neobešlo by se ani pokud by je zrušily všechny státy na světě. To, co po zemědělcích požadujeme není vždy ekonomické a někdy se to přímo s ekonomikou vylučuje. Položme si otázku "Co vlastně od českých zemědělců očekáváme?". Pro spoustu lidí je ta otázka nepochopitelná  a mají v tom jasno - produkci potravin. Je to ale opravdu všechno co po nich chceme? A jaké potraviny chceme by naši zemědělci produkovali?

Celá problematika zemědělství je značně rozsáhlá a nelze ji obšírně obsáhnout v jednom blogu. Přesto se pokusím problém zúžit, představit v obecné rovině a na závěr přidám můj názor na směřování českého zemědělství.

Pro přehlednost uvádím jednotlivé body

• Produkce potravin
• Produkce technických a energetických plodin
• Produkce krmiv
  
• Údržba krajiny
  
• Zaměstnanost
  
• Ostatní úkoly
  
• Jak to řeší stát dnes?
  
• Jak dál?
  

Produkce potravin

Nejdůležitější úkol zemědělců obecně na který je potřeba se dívat ze dvou úhlů.

Tím prvním je kvalita a tím druhým je kvantita potravin.

Kvalita potravin je jednoznačným cílem-neexistuje snad člověk, který by nechtěl konzumovat kvalitní potraviny a právě  zvyšování kvality by mělo být  zásadní prioritou. Vyšší kvalita je často ale v přímém rozporu s  výnosy a tím i ziskovostí.

Kvantitu produkovaných potravin lze ovlivnit dvěma způsoby-zvýšením počtu nebo zvýšením jednotkové produkce.

U rostlin zvýšení výměry na kterých se pěstují nebo zvýšením hektarového výnosu.

Za posledních deset let u nás ubylo cca 9 % orné půdy a radikálně se zvyšují osevní plochy technických a energetických plodin takže plocha orné půdy na které se pěstují potraviny a krmiva výrazně klesá. Snahou zemědělců je dosahovat kvantity pomocí zvýšení hektarových výnosů použitím výnosnějších odrůd. V tom ale vidím zásadní problém. Výnosnější odrůdy jsou zpravidla  choulostivější a tím mají vyšší nároky na různé postřiky a hnojení a ty nechávají v potravinách rezidua. Při vyšším výnosu se mění i složení potravin-klesá procentualní zastoupení minerálů, vitamínů a dalších důležitých látek a tím ke snížení kvality.

U zvířat zvýšením počtu kusů, lepším krmením, šlechtěním rychlerostoucích hybridů nebo využitím různých krmných doplňků.

Ekonomika zemědělce nutí jít cestou šlechtění čím dál výkonnějších hybridů a používáním různých podpůrných růstových prostředků. Pro živočišnou produkci platí to co pro rostliny-při použití podpůrných prostředků-nikdo neví nakolik jsou pro naše zdraví neškodné. Šlechtění vysokoprodukčních hybridů přináší sníženou biologickou kvalitu. Na biologické kvalitě se pak podíl významnou měrou i kvalita krmiva.V mase, mléce či véjcích dochází k ukládání reziduí z krmiva.

Co by jsme měli podle mého názoru zcela zakázat jsou genetické manipulace v zemědělství. Toto považuji za " Pandořinu skříňku "-s některými věcmi prostě není radno si zahrávat.

Produkce technických a energetických plodin

Sem patří plodiny, které se pěstují pro výrobu energie.

V současnosti u nás nejpěstovanější plodinou z této kategorie je řepka. Ta zabírá cca 1/6 osevních ploch využívá se  jako potravina, pro výrobu bionafty, jako surovina pro rostlinné pelety na vytápění a v menší míře i pro další  účely (oleje, fermeže, kosmetika).

Pěstování řepky patří k ekonomicky velmi zajímavým odvětvím a je to do určité míry rozumná varianta získávání energie nicméně má taky mnoho úskalí. základním problémem u pěstování řepky je její značná náročnost na chemickou podporu a její využití v bionaftě je minimálně velmi sporné. Podle mnohých je totiž větší ekologickou zátěží samotné pěstovní řepky než její prospěch v rámci biopaliva a je otázkou jestli  přimíchávání biosložky do paliv je správnou cestou. Osobně se domnívám že je nutná radikální změna pohonu automobilů a rozšíření elektromobilů.

Z energetických plodin se mimo výše uvedené řepky pěstuje hlavně  kukuřice na zeleno. V menší míře potom různé další (konopí, len, miscanthus, japonské topoly,vrby...) a pro výrobu lihu i brambory, obiloviny, cukrovka...

Asi většina lidí se shodne na tom, že pěstování energetických plodin je rozumná záležitost a je to jedna z možností jak v budoucnu získávat významné množství energie, ale je otázkou zda je vždy opravdu takovým přínosem pro ekologii jak vypadá (to, je ale na hlubší rozbor-na samostatný článek). Každopádně je velmi problematický vysoký podíl chemie při jejich pěstování a rovněž jsou sporné dotace v tomto směru.

Pěstování těchto plodin je pro zemědělce zpravidla ziskové, ale především díky dotacím.

Produkce krmiv

Produkce krmiv je plně spojená  s produkcí potravin živočišného původu a jako taková je pro jejich produkci nezbytná.

Kromě hospodářských zvířat zemědělci produkují krmiva i pro lesní zvěř, domácí mazlíčky, zvířata v ZOO, koně.....

Je potřeba si uvědomit, že každý problém v krmivu rostlinného původu se minimálně 10x násobí v mase, mléce a véjcích, které konzumujeme a proto by mělo být cílem co nejmenší použití chemie a zvýšení pestrosti krmiva.

Některé pěstované krmné plodiny pak mají vliv na kvalitu půdy-např. vojtěška a je potřeba toto využívat.

Údržba krajiny

Hned po produkci potravin podle mě nejdůležitější a málo doceňovaná činnost zemědělců.
Málokdo si to uvědomuje, ale zemědělci neprovozují jen výdělečnou činnost, ale mezi jejich úkoly je i zachování rázu naší krajiny jak pro lidi tak pro zvěř a ptactvo. Svou činností ovlivňují zemdělci i koloběh vody. Za minulého režimu došlo k totální destrukci krajiny rozoráním mezí, rušením remízků, osazování obrovských ploch monokulturami zemědělských plodin a dalšími opatřeními směřujícími k maximalizaci zisku bez ohledy na následky. Dnes, už jsme za velkých nákladů, obnovili část remízků, ale zdaleka ne vše se vrátilo k normálu a hned tak  k tomu ani nedojde. Některé činnosti a metody hospodaření při údržbě krajiny jsou totiž v přímém rozporu s ekonomikou. Skladba našeho zemědělství je podstatně jiná než ve vyspělých Evropských zemích. Tam hospodaří zemědělci především  na vlastních pozemcích a na poměrně malých výměrách. Díky tomu se zachovávají hraniční plochy mezi jednotlivými zemědělci a je díky tomu pestřejší skladba pěstování jednottlivých plodin. U nás  většinu půdy obhospodařují střední a velké zemědělské podniky s velkými výměrami a s velkými monokulturními lány.

Zaměstnanost

Tou se  často zaštiťují  politici, ale skutečnost je taková, že podíl zemědělství na zaměstnanosti u nás je minimální a zvýšení či snížení počtu pracovníků v zemědělství se na celkové nezaměstnanosti takřka neprojevuje. Navíc zaměstnanost v zemědělství je poměrně sezónní a i díky tomu je velmi sporná a pro stát spíše kontraproduktivní.

Nízká zaměstnanost je způsobená i velikostí zemědělských podniků u nás. Velké podniky totiž mají vyšší produktivitu práce a díky tomu nižší počet lidí na hektar.

Ostatní

Zde lze zařadit např. sportovní využití koní, aktivní rekreaci, výuku,  ale například i využití zemědělců a jejich techniky při údržbě sněhu, bioplynové stanice...

Tento bod hodně souvisí s údržbou krajiny má na celkově na české zemědělství relativně malý dopad, ale má zásadní význam pro zvýšení kvality života lidí a zejména taky má zásadní vliv na ekonomiku některých drobných zemědělců.

A rovněž je nutné zmínit i produkci léčivých plodin. Pro jejich pěstování je naprosto nutné zachovat vysokou kvalitu půdy.

Jak to řeší stát dnes?

Dnes je stav našeho zemědělství takový, že nastavená pravidla podporují především velké podniky a umožňují jim poměrně solidně prosperovat za pomoci různých dotací. Ty jsou ekonomickým základem prakticky v každé zemědělské činnosti u nás. Tyto podniky zpravidla hospodaří na velkých výměrách pronajaté půdy a je cílem jejch majitelů primárně dosahovat zisku. Vzhledem k tomu, že nejsou majiteli půdy není pro ně rozhodující dlouhodobě v řádech 30 a více let udržet kvalitu této půdy. Ekonomika je nutí dělat to na čem mají dnes nejvyšší zisky s co nejmenším počtem lidí. Díky  dotační politice se  rychle rozvíjí pěstování technických a energetických plodin a z klasické produkce převažuje produkce obilovin. To  přináší zhoršování kvality orné půdy. Ten je způsoben několika faktory-vyšším používáním chemických hnojiv a nedostatkem klasických slamnatých hnojiv, jednostranným vyčerpáváním (snižuje se druhová rozmanitost ptování plodin cca 75% osevních ploch zaujímají pšenice, ječmen, řepka a kukuřice) a pěstování plodin v nevhodných terénech (např pěstování kukuřice na svazích).

Jako velký problém vidím dále i to, že jsou u nás poměrně nízké reinvestice do zemědělství, spousta podniků funguje na základě majetků levně získaných při různých privatizacích a majitelé často zisk investují raději do ziskovějších oborů než zpět do zemědělství.

Menší zemědělské jednotky-drobní farmáři jsou pak jen v omezené míře těmto velkopodnikům konkurovat a spoustu z nich značně zatěžuje i byrokratická zátěž. U malých farmářů hospodařících na vlastní půdě a v místě kde bydlí je mnohem větší zodpovědnost za své okolí a za to jak na své půdě hospodaří.

Pozitivum je to, že se postupně klade větší důraz na bioprodukci

A jak dál?

1. V prvé řadě by se měl zastavit trend nebo alespoń výrazně zpomalit trend ubývání zemědělské půdy a obecně omezit zastavěnost našeho území, kterou máme jednu z nejvyšších na světě. Opravdu potřebujeme aby se u nás na kvalitní půdě stavěly různé sklady a montovny, které často za pár let skončí?
2. Je potřeba zjednodušit byrokracii v zemědělství celý ten systém je zéjmena pro drobné zemědělce extrémně zatěžující.
3. Podpořit  pastevní chov zvířat a to jak hovězího dobytka tak ovcí, koz,  koní a případně i dalších zvířat. toto má zásadní vliv  na krajinotvorbu.
4. Podpořit chov zvířat na podestýlce a to jak kombinací s pastevním chovem (krávy,kozy a ovce,koně..) tak i chov na podestýlce drůbeže a prasat. Hnojení půdy podestýlkou zéjmena slamnatou (ale i z pilin..) má zásadní vliv na kvalitu orné půdy.
5. Dotace podmínit pouze produkcí potravin v biokvalitě a údržbou krajiny.
6. Nepodporovat technické a energetické plodiny u kterých je  potřeba používat při pěstování ve větším množství chemii a zhoršují kvalitu půdy.
7. Podpořit pěstování plodin, které jsou žádoucí jak z hlediska zdravé výživy tak z hlediska kvality půdy (Luskoviny, vojtěška...).
8. Zpřesnit značení potravin v závislosti na zemi původu hlavních složek.
9. Podpořit výzkum v oblasti technických a energetických plodin k nalezení druhů a způsobů pěstování aby nedocházelo k degradaci půdy.
10. Zakázat geneticky modifikované potraviny.

Výše uvedenými body docílíme toho aby naše zemědělství produkovalo kvalitní biopotraviny, udržovalo krajinu příjemnou pro život a zároveń aby hledalo nové možnosti produkce bioenergie bez negativních dopadů na půdu.

Produkci levných potravin nižší kvality nemáme podle mého názoru důvod sponzorovat dotacemi na světových trzích je jich dost a nejsme  schopni jim cenově konkurovat bez větších dotací. Nevidím důvod proč by měl stát podporovat chemii na polích a lukrativní byznys v technických a energetických plodinách zéjména když jejich pěstování přináší zhoršení kvality půdy.

Pokud jste dočetli až sem, pak děkuji za pozornost.