Opravdu multikulturalismus selhal?

Multikulturalismus selhal. Takto se nedávno vyjádřila Angela Merkelová a někteří další Evropští politici. Máme to brát jako realitu nebo spíše jako politické prohlášení? Opravdu multikulturalismus selhal?  V ČR je multikulturalismus často vnímán minimálně kontroverzně. Je tato kontroverze oprávněná?

Každá ekonomicky vyspělá země se dříve či později musí rozhodnout jak se vypořádá s imigrací. Existuje několik variant jak situaci řešit.

Je možné přijímat imigranty takřka bez omezení, přijímat jich určitý počet nebo je nepřijímat vůbec. Pokud se omezuje počet přijimaných imigrantů je potřeba se vypořádat s nelegální imigrací. Některé země volí tvrdou represi, některé "tichou toleranci" a nechávají je bez  právního statusu. V podstatě zůstanou mimo systém. Např. v USA zůstávají jsou jich miliony.

Pokud země imigranty příjmá může se řídit tzv. politikou jednoho národa se snahou maximální integrace (např. USA), nebo politikou multikulturalismu. Multikulturalismus volí většina vyspělých Evropských zemi a např. Kanada.

Co je to multikulturalismus?

Každý si pod pojmem multikulturalismus představuje něco malinko jiného. Pro objasnění pojmu si dovolím citovat:

"Multikulturalismus je myšlenkový a politický proud, který reaguje na situaci vzniklou soužitím několika kultur a který věří, že v jednom státě mohou žít pohromadě jednotlivci a skupiny rozdílné kultury, náboženského vyznání, rasy, s jinými hodnotami, vzájemně si rozumět a učit se od sebe. Říká, že všichni lidé jsou si rovni a každý má právo zachovat si svou kulturu a vyznání. Multikulturalismus zdůrazňuje pozitivní přínos soužití různých skupin pro celou společnost i stát. Můžeme jej najít zejména v zemích, ve kterých žije mnoho různých národnostních a kulturních skupin, kde má multikulturalismus za cíl politicky sjednotit občany bez ohledu na jejich původ, náboženství či kulturu, přičemž vyzdvihuje důležitost zachování vzájemných odlišností."

http://www.evropa2045.cz/hra/napoveda.php?kategorie=7&tema=176

V multikulturní společnosti je nutné dodržovat zákony, ale každá skupina má právo udržovat své zvyky, pokud zákonu neodporují . Žádná skupina nesmí být diskriminována.

Kdy multikulturalismus vznikl.

Pojem multikulturalismus se začal používat v roce 1957 ve Švýcarsku. Jako názorový směr se začal rozvíjet v 60 letech minulého století v Kanadě, která ho jako státní ideologii přijala v roce 1971. V Evropě se součástí politického života stal v 70 letech 20 století.

Multikulturalismus jako takový byl ale součástí lidské společnosti od pradávna. Fakticky tato myšlenka fungovala už v různých dávných civilizacích kdy v jednotlivých městech či říších vedle sebe žily různé národy s různým náboženstvím.

Příklady:

• Jeruzalém (http://cs.wikipedia.org/wiki/Jeruzal%C3%A9m )
• Achaimenovská říše (http://cs.wikipedia.org/wiki/Achaimenovsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e )
• Starověký Řím (http://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm)
• Rakousko Uhersko (http://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousko-Uhersko )

Multikulturalismus v ČR

Před 2 světovou válkou bylo multikulturní zemí i Československo. Na našem území bylo  mnoho národů. Mimo Čechů (včetně moravanů a slezanů), Slováků  a Rusínů u nás byly početné enklávy Němců, Poláků, Maďarů, Židů, Rakušanů, Rusů, Romů a menší skupiny jiných národů.

V současé době jsme značně jednolitým národem díky rozdělení Československa a odsunu Němců po 2 světové válce.

Kriminalita

V souvislostí s multikulturalismem se často mluví o růstu kriminality v zemích kde je tento princip uplatňován. Pokud se ale podíváme na celkovou statistiku trestné činnosti dojdeme k jiným číslům. Nelze porovnávat jednotlivé země navzájem už jen kvůli rozdílným metodikám statistik, nicméně lze porovnávat jednotlivé země v čase.

http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=crim_gen&lang=en

V celé Evropě došlo v letech 2002-2012 k poklesu trestné činnosti. Stejně tak klesá množství trestné činnosti i u většiny zemí, ve ktrerých je praktikován multikulturalismus a mají výrazné množství imigrantů původem mimo EU. Poklesl u Francie, Nizozemí, Německa, Anglie.... Kriminalita vzrostla ve Švédsku. Tam rovněž docházelo k poklesu mezi lety 2002-2006. Poté došlo k výraznému nárustu v letech 2007-2009. Od roku 2010 do roku 2012 silně  kolísá a v roce 2012 je mírně nižší než 2009. A dále kriminalita vzrostla v Italii Kde radikálně vzrostla do roku 2007, poté došlo k výraznému poklesu. v letech 2011-2012 došlo opět k nárůstu.

Poněkud jiná je situace u násilné trestné činnosti. Tam u některých multikulturních zemí k nárůstu v absolutních číslech došlo. nejvýraznější je tento nárůst u Švédska. U jiných zemí, ale došlo k poklesu. Konkrétně v Německu a zejména v Anglii.

http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do

Pokud vezmeme v úvahu situaci v EU jako celku tak i násilná kriminalita má sestupný trend.

Shrnutí kriminality v rámci Evropy v  češtině je zdehttp://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Crime_statistics/cs#N.C3.A1siln.C3.A1_kriminalita .

Předchozí údaje ukazují, že celková kriminalita v  Evropě klesá a to i v zemích, které mají velké množství přistěhovalců. Násilná kriminalita v globále rovněž klesá, ale v nějterých zemích s vysokým procentem přistěhovalců a jejich potomků mírně roste.

V zemích kde kriminalita mírně vzrostla jako např. ve Švédsku je hlavním důvodem nárůst počtu obyvatel. (http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=demo_gind&lang=en). Vliv má i ekonomický vývoj a mnoho dalších aspektů. jedním z nich může být i příliv přistěhovalců. Rozhodně se ale nedá říci, že množství přistěhovalců má nějakou přímou souvislost s počtem celkové nebo násilné trestné činnosti. Vyvrací to výsledky Anglie a Německa, které ačkoliv mají vyskoké procento imigrantů tak v nich kriminalita klesala.

Válečné konflikty

Historie lidstva i Evropy je prokána spoustou válečných konfliktů. Dá se říci, že od počátku lidstva dochází k bojům mezi jednotlivými skupinami lidí. Z počátku to byly boje o životní prostor v rámci jednotlivých rodin či kmenů. Postupně, se zvětšováním velikosti komunit, docházelo k bojům mezi kmenovými svazy, státy říšemi...

V rámci Evropy docházelo odedávna k bojům mezi jednotlivými národy, později mezi jednotlivými zeměmi. Prakticky celé 2 tisíciletí bylo protkáno různými válkami. V rámci území současné EU docházelo každý století k mnoha válkám.

Namátkově jen za účasti Německa v 19 století:

• Napoleonské války ( do roku 1815) jednalo se o množství konfliktů zakončených definitivně bitvou u Waterloo
• Dánsko Německá válka 1864
• Prusko Rakouská válka 1866
• Prusko Francouzská válka 1870

http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_N%C4%9Bmecka#Od_revoluce_ke_sjednocen.C3.AD_.281789.E2.80.931871.29

Ve dvacátém století se německo účastnilo 2 světových válek v letech 1914-1918 1 světová válka a v letech 1939-1945 2 světová válka. Posledních cca 70 let je Německé území stejně jako území současné EU bez válek. To je asi nejdelší období bez válek na tomto území od vzniku prvních státních útvarů.

Jednou z příčin vzniku 2 sv. války byla i národnostní nesnášenlivost . Mimo jiné byly přijaty 15.9.1935  Norimberské zákony.http://cs.wikipedia.org/wiki/Norimbersk%C3%A9_z%C3%A1kony Na jejichž základě prováděli Němci za 2 světové války i před ní rasovou diskriminaci a genocidu národů. Jednalo se v podstatě o pravý opak multikulturního soužití.

Konflikty vznikaly historicky i v multikulturních zemích. jednalo se především o země kde jeden národ ovládl území jiného národa. Příkladem je Rakousko Uhersko. Nicméně jen málokdy přerostly samy o sobě ve válečný konflikt.

Terorismus a multikulturalismus

S tématikou multikulturalismu je často spojována problematika terorismu. Nepochybně je to závažný problém. Média na nás chrlí jeden článek o teroristických útocích za druhým. Spousta lidí odmítá multikulturalismus právě ze strachu z teroristických útoků.

Faktem je, že v souvislosti s přistěhovalectvím byly spáchány řádově desitky teroristických činů v Evropě za posledních cca 20 let. Největším teroristickými útoky spáchané imigranty v Evropě byly v roce 2004 útok na vlak ve Španělsku, při kterém zemřelo necelých 200 lidí a útoky v Londýně roku 2005 s počtem 52 mrtvých.  Při obou útocích pak byly stovky zraněných. V poslední době pak útok na časopis Charlie Hebdo se 14 mrtvými. Celkem  zemřelo při teroristických útocích spáchanými imigranty v Evropě za v romto období řádově kolem 300 lidí. Všechny teroristické činy s vyšším počtem mrtvých v EU spáchané imigranty byly vyvolány extremistickou, teroristickou skupinou AL-Kajda. Ta má na svědomí i největší světový teroristický útok 11.9.2001 v USA. Pomocí terorismu chce polarizovat společnost a získat podporu pro své mocenské cíle na blízkém východě. Své jednání omlouvá "svatou válkou".

Teroristický čin motivovaný odporem k multikulturalismu  a přistěhovalectví spáchal i Norský terorista Breivik. Při jeho teroristickém útoku  zemřelo 77 lidí.

Terorismus se děje i z jiných důvodů. Pravděpodobně největší teroristický útok v Evropě se odehrál 21.12.1988. Byl to výbuch letadla nad skotským Lockerbie. V něm zemřelo 270 lidí. Tedy takřka tolik co za posledních 20 let ve všech teroristických útocích spáchaných imigranty.

V minulosti bylo v Evropě spácháno značné množství teroristických činů, které měly v součtu na svědomí stovky a dost možná tisíce mrtvých. Nejčastěji se jednalo o  terorismus separatistických organizací ( IRA a ETA.....),  o levicový terorismus ( německá skupina RAF,  Řecký Revoluční boj.....), terorismus páchaný v souvislostí s kriminalitou, antisemitismem, ekoterorismem.....Ostatně teroristický útok na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este 28.6.1914 byl jedním z důvodů rozpoutání 1 sv. války.

Faktem je, že atentáty Al Kaidy měly větší počet mrtvých než ostatní teroristické činy v EU ( s vyjímkou útoku u Lockerbie). Celkově ale v rámci Evropy převažují následky teroristických činů s multikulturním soužití nesouvisejícím. Rozhodně tedy není terorismus něco co je důsledkem multikulturalismu. Naopak se dá předpokládat, že právě  multikulturalismus a s ním spojený větší respekt k minoritním názorům, byl jedním z důvodů poklesu aktivity některých teroristických skupin.

Mnoho lidí má spojený terorismus pouze s Islámem. Toto je dáno především brutalitou některých útoků a počtem mrtvých v jednotlivých případech. "menší" nemuslimské útoky nejsou pro media tak zajímavé a navíc v době kdy měly na Evropu nejvyšší dopad nefungoval internet a informovanost o nich byla tak menší. O terorismu různých levicových skupin jsme pak nebyli v době socialismu z ideologických důvodů informováni prakticky vůbec.

Přínos multikulturalismu

Podstatným přínosem multikulturalismu je rozmanitost společnosti. Soužití jednotlivých skupin není jednoduché a přináší potřebu přizpůsobit se. Schopnost přizpůsobit se je podstatná nejen pro jakýkoliv živý organismus, ale i pro jakýkoliv stát nebo jiný správní celek.

Vzájemné poznání se jednotlivých etnik, náboženství a národností umožňuje lepší komunikaci nejen v rámci jedné země, ale i v rámci globálního světa. Překážkou komunikace s jinými národy je často  xenofobie (strach z neznámého).

Seznámení se s jinými kulturami odstraňuje strach z nich. O tom svědčí např.tato tisková zprávahttp://www.soc.cas.cz/aktualita/proc-ceske-politicke-strany-koketuji-s-rozdmychavanim-strachu-z-islamu-protoze-na-ceska vydaná Sociologickým ústavem Akademie věd ČR. V ní se dozvíme i to, že ČR je nejvíce islamofobní národ v rámci EU (přestože počet muslimů je u nás minimální).

Pro evropské země a multikulturní země obecně je důležitý i "příliv mozků". Jedná se především o lidi, kteří vystudovali ve vyspělých zemích. Většina z nich si nepochybně, pokud se do své původní země nechce vrátit, vybere zemi, ve které se cítí dobře. V zemi, kde jsou jiné kultury respektovány.

Přínosem multikulturalismu je předávání si informací. Jednotlivé skupiny si přináší znalosti svých kultur, které si předávají v rámci různých výzkumů a projektů. Mimo samotného předávání znalostí je důležitý i rozdílný pohled na řešení problémů, který rovněž napomáhá dospět rychleji k cíli.

Výhodou pro multikulturní země je i příliv pracovní síly, který je podmínkou udržitelného rozvoje ekonomiky. Zejména bývá nouze o lidi na místa s nižším platem. Pro ekonomiku je výhodnější pokud tyto místa obsadí přistěhovalci, kteří vydělané peníze zase v zemi utratí než cizinci, kteří přijedou za prací a vydělané peníze pak ze země odváží. Cizinci pak často neodvádí v zemi kde pracují ani daně a odvody. Imigranti odvádí daně i další odvody v místě.

Další ekonomickou výhodou  jsou vazby imigrantů na zemi původu. Osobní vazby jsou podstatnou výhodou pro možnosti prodeje, spolupráce při výrobě a pro možnosti investic....

Multikulturní soužití má mnoho výhod, ale nedají se všechny vyčíslit, nejsou jen měřitelné penězi. Jedná se o věci jako celkovou náladu ve společnosti, o schopnosti přizpůsobit se okolí a o spokojenost s vlastním životem. Právě míra spokojenosti je pro život asi nejdůležitější faktor. Není důležité jestli máte obrovský dům, každý vlastní auto, úspory v bance atd. Důležitý je pocit. být šťastný, být spokojen.

http://tn.nova.cz/clanek/mapy-kde-jsou-lide-ve-svete-nejstastnejsi-predbehli-nas-slovaci.html#g_470018

Je jasné, že multikulturní společnost není jediným faktorem, který rozhoduje o míře spokojenosti. Pokud se ale podíváme na výše uvedenou mapku, jasně vidíme, že typicky multikulturní země mají poměrně vysokou míru spokojenosti. Stačí porovnat Kanadu, kde je multikulturalismus státní ideologií, a USA, které uplatńují myšlenku jednoho národa. Stačí se podívat na Evropu, ve které mají právě multikulturní země zpravidla nejvyšší míru spokojenosti (Švédsko, Francie, Německo, Velká Británie.....). Naopak jedním z těch málo spokojených je relativně jednolitá ČR.

Problémy multikulturalismu

Multikulturalismus samozřejmě nemá jen výhody. Tato forma soužití, tak jako každá jiná, přináší i spoustu problémů.

Ekonomická náročný je zpravidla příchod imigrantů, zejména pokud se jedná o lidi s nízkou vzdělaností z velmi chudých zemi. Těmto lidem trvá déle než  jsou schopni v nové zemi samostatné existence. Země, která je příjme, musí počítat s déletrvající materiální pomocí. Při přijímání uprchlíků před válkou či živelní pohromou jsou pak často i vyšší náklady na jejich léčbu.

Velký ekonomický problém pak může působit nadměrný příliv imigrantů. Pokud není regulováno množství nově příchozích imigrantů má to značně negativní důsledky a to bez ohledu na zemi jejich původu. Pokud přichází vysoké množství lidí a nevzniká dost pracovních míst přináší to s sebou značné socialní problémy, které následně mohou přerůst i v problémy kriminálního charakteru.

Část imigrantů není schopna se sžít s novým prostředím a může působit rušivě. Část má snahu stavět pravidla ze země odkud pochází nad zákony nové země.

Vyšší riziko útoku různých teroristických organizací. Díky přítomnosti imigrantů je snadnější pro teroristy do země proniknout, případně zmanipulovat některého z imigrantů jehož očekávání nejsou v nové zemi naplněna.

Úskalí multikulturalismu.

Velké problémy někdy dělájí úřady a politická reprezentace tím, že zavádí pozitivní diskriminaci. Ta může přinést poměrně značné pnutí ve společnosti. Nejen přímo popřením základní myšlenky multikulturalismu, že všichni mají mít stejné práva, a s tím spojenou nespokojeností ostatních. Pozitivní diskriminace přináší problémy i u těch zvýhodněných. Učí je spoléhat se na výhody a ne samy na sebe. Část lidí pak pozitivní diskriminace cíleně zneužívá.

Často se v souvislosti s multikulturalismem mluví o toleranci. Tolerance je pro multikulturalismus zhoubou. Pokud je něco tolerováno znamená to, že se jedná o něco, co je nepatřičné. Multikulturalismus, aby "fungoval", musí vycházet z předpokladu, že jsou si všechny kultury rovny. Nelze tedy někoho tolerovat, je nutné jej respektovat.

Problémy v multikulturním soužití mohou působit ekonomické krize. Při zhoršení sociálněekonomické situace má část lidé z majoritní populace tendenci vymezovat se proti lidem z jiné kulturní skupiny a hledat v nich původce zhoršení ekonomiky. Toho bývá využito různými politickými subjekty, které se snaží využít rasovou nebo náboženskou nesnášenlivost ve svůj prospěch.

Multikulturalismus stejně jako každý jiný způsob soužití mezi lidmi má své problémy.  Pokud něco selhává tak v některých zemích jeho faktické provedení. Zejména v zemích kde je příliv imigrantů značně vysoký a nekoresponduje s možnostmi země (např. Švédsko). Díky politice multikulturalismu v dlouhodobém horizontu ubylo konfliktů mezi lidmi, má pozitivní vliv na ekonomiku a na globální vztahy ve světě. Právě to, že funguje je trnem v oku některým skupinám, kterým rozdělený svět vyhovuje k udržení moci.

Dá se říci, že žádný způsob soužití lidí nefunguje úplně bez problémů. Bez problémů nefunguje zpravidla ani soužití v jedné rodině, bytovce, vesnici, městu...Není možné aby dokonale fungovalo soužití jednotlivých národů nebo náboženství. Není to možné ani v rámci jednoho státu ani v rámci celého světa.

V této souvislosti si dovolím citovat  pana Ondřeje Koláře z diskuze pod jedním blogem na iDNES.

"Zdá se, že multikulturalismus nefunguje nejméně ze všech ostatních metod soužití (alespoň podle počtu konfliktů)."

http://blog2.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A150410_457509_blogidnes

Multikulturalismus  je ve své podstatě nejlepší dosud známý způsob soužití lidí z různých kultur ať už z hlediska státu, EU nebo celého světa. Multikulturalismus rozhodně neselhal a nemusíme se ho bát. Spíše je potřeba bát toho, že by se od něj lidé odvrátili. Každá jiná forma soužití totiž přináší mnohem více problémů a více konfliktů.

Těm kdo přečetli celý článek děkuji za pozornost a všem přeji pěkný den.