Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jednotná azylová politika EU se blíží. Konečně!

13. 04. 2016 11:42:50
Evropský parlament podpořil návrh Evropské komise na jednotnou azylovou politiku včetně kontroverzních trvalých kvót na přerozdělování migrantů. Je to další krok správným směrem k řešení migrační krize.

Definitivně není nic rozhodnuto a proto nevíme jak přesně dohoda bude vypadat. Ani Evropská komise, která dala návrh ani Evropský parlament, který ten návrh doporučil nejsou ti kdo o definitivní verzi rozhodnou. I v rámci Europarlamentu nepodpořili, ti kdo hlasovali pro celek, každý jednotlivý bod.

Pro mnoho Českých politiků, medií, ale i pro značnou část veřejnosti se celý návrh prakticky "scvrkl" do dvou asi nejkontroverznějších bodů. Konkrétně do přesunu rozhodování o udělení azylu z jednotlivých zemí na EU a především na poviné trvalé kvóty pro přerozdělování uprchlíků.

Ve skutečnosti, ale návrh obsahuje 134 bodů, značná část z nich odpovídá tomu co požaduje i ČR a panuje na nich celkem široká shoda napříč zeměmi. Je to například boj proti převaděčství, zesílení kontroly vnějších hranice Schengenského prostoru, posílení Frontexu, důraz na návratovou politiku těch kdo azyl nezískají, readmisní dohody..... .

Napříč politickým spektrem se u nás prakticky všichni dlouhodobě vymezují proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků. Mluví se o tom, že to je ztráta suverenity, protože příjdeme o právo rozhodovat kdo přijde na naše území, že nebudou fungovat, protože uprchlíci se jimi nebudou řídit.a že nijak nepomáhají dostat migraci pod kontrolu.

Ztráta Suverenity

Od roku 2004 jsme členy EU a část naší správní agendy jsme na ni postoupili. Tady je potřeba připomenout , že o vstupu do EU se hlasovalo v referendu a hlasovalo pro něj 77,3% zúčastněných.

Již v době referenda o vstupu do EU se vědělo, že budeme chtít i do Schengenského prostoru a ztratíme tak kontrolu nad svými hranicemi. Právě vstup do Schengenského prostoru a tím odbourání hranic mezi státy (včetně volného pohybu osob, zboží a pracovích sil), byl jeden z hlavních důvodů proč jsme do EU vstupovali. Ostatně vzpomeňme jak bylo kritizováno, a dodnes často je, že některé země hned po vstupu do Schengenu zcela neotevřely svůj pracovní trh a chránily tak jeho suverenitu.

Pokud se dá říci, že jsme ztratili svou suverenitu ve smyslu toho kdo k nám do republiky příjde tak to bylo při vstupu do EU a zejména vstupem do Schengenského prostoru. Mluvit o její ztrátě v souvislosti s kvótám pro uprchlíky je zcestné. Suverenity v rozhodování o tom kdo k nám příjde jsme se prakticky vzdali v referendu o vstupu do EU v roce 2003.

Kvóty neřeší migraci

Jediné co opravdu může dostat migraci pod kontrolu a omezit přísun migrantů do EU je lepší kontrola vnějších hranic Schengenského prostoru. Na hranicích je potřeba zřídit registrační místa (hotspoty), ve kterých se bude muset každý kdo chce získat azyl zaregistrovat. Odevzdat tam své otisky prstů případně jiné biometrické údaje. Optimální stav je aby již tam musel požádat o azyl v EU a již tam bylo rozhodnuto zda má na azyl nárok či ne. Toto musí zajistit nejen okrajové země, ale musí s tim logisticky a ekonomicky vypomoci celá EU.

Za současného stavu legislativy má každá země EU právo (ne povinost) vracet uprchlíky či migranty obecně do první země EU kam vstoupili. V případě, že okrajové země zaregistrují migranty tak tito k nim mohou být vráceni. Pokud by tedy opravdu okrajové země řádně vykonávaly svou činnost a registrovaly běžence tak jim fakticky hrozí, že všichni zůstanou u nich. To by pro nepříliš bohatou Italii a silně zadlužené Řecko znamenalo katatrofu jak ekonomickou tak do značné míry politickou a logistickou. Jejich zájem, v současné době, je co nejméně migrantů registrovat a poslat je bez kontroly dále.

Ostatně ministr Chovanec v TV jako jeden z důvodů proč se zrušil příjezd křesťanů z Iráku do ČR uváděl, že v případě, že by utekli do jiné země tak ty by je tyto, podle Dublinských dohod, k nám mohly i opakovaně vracet. Jinými slovy pro ČR by dle něj byl problém s tím, že by nám z EU mohli vracet cca 150 lidí, Přesto ten samý ministr Chovanec a naše vláda opakovaně kritizovala zejména Řecko, že neregistruje stovky tisíc migrantů, které by tam ostatní země mohly vracet.

Trvalé povinné kvóty opravdu neřeší migraci. Slouží jako záruka pro okrajové země Schengenského prostoru, že všichni nebo většina migrantů nezůstane u nich. Je to realně zásadní podmínka pro to, aby se opravdu o registraci migrantů snažili.

Zároveň je to projev solidarity mezi zeměmi EU navzájem, který by nepochybně byl lepší na dobrovolné bázi, ale to nefunguje. Některé země, včetně ČR, se totiž na společných problémech EU podílet nechtějí. Jejich postoj je ten, že se jich týkají pouze výhody plynoucí z člentví v EU a problémy ať si vyřeší někdo jiný.

Budou kvóty fungovat?

Samy o sobě kvóty opravdu fungovat nebudou, nejsou samospasitelné. Opravdu nelze předpokládat, že ten kdo měl představu jít do Německa zůstane dobrovolně třeba v ČR, s negativním vztahem k uprchlíkům, když může jít do "lukrativnější" a vstřícnější země. K cestě dál mohou být různé důvody. Od těch legitimních, jako je třeba slučování širších rodin, po obyčejnou vychytralost a zneužití systému.

Povinné kvóty ve spojení s jednotnou azylovou politikou a řádnou evidencí běženců už ale fungovat nejen mohou, ale s vysokou pravěpodobností i budou. V okamžiku kdy bude jednotný azylový systém tak bude mít azylant na výběr. Život v azylu třeba v ČR (kde bude mít volný pohyb, povolení pracovat, bezplatnou lékařskou péči a vzdělání a v případně potřeby i socialní dávky....), nebo ilegální pobyt v Německu či jinde s tím, že nebude mít nárok ani na pracovní povolení ani na sociální dávky a když na něj příjdou tak bude zadržen a poslán zpět do ČR, případněpříjde o azyl a bude poslán mimo EU (to by mělo být automatické po úmyslném trestném činu či opakovaném úmyslném přestoupení azylových pravidel).

Častou námitkou je, že uprchlíky nelze nutit, do které země mají jít. Nepochybně budou moci vyjádit své přání a v odůvodněných případech (sloučení rodiny) jim s místem pobytu bude vyhověno. Ti kterým vyhověno nebude se pak mohou dobrovolně rozhodnout zda příjmou azyl v bezpečné Evropské zemi, kde budou přiděleni, nebo půjdou mimo EU. Uprchlíci nabídku příjmou a ten kdo ji příjmout chtít nebude si pomoc nezaslouží, nelze jej považovat za uprchlíka a bude vrácen odkud přišel. Pro tyto lidi a pro ty co poruší podmínky azylu nebo se dopustí úmyslného trestného činu a zároveň je nelze vrátit odkud přišli je potřeba najít místo mimo EU, kam budou deportováni po vzoru Australie.

Systém kvót pak pomůže i při vracení těch kdo vstřícnosti zneužili. V okamžiku kdy bude jasné, kde jedině mohou mít azyl a v které zemi EU mají být, odpadnou tahanice, které jsou vidět u těch 25 Iráčanů co utekli do Německa.

Zavedení poviných kvót spolu s řádnou registrací na okraji EU a jednotným azylovým zákonem dokáže ty kdo potřebují pomoc dostat tam kde ji mohou dostat a zároveň přestane docházet k přetížení některých zemí. Spolu s dalšími zákony pak zjednoduší i vracení těch co si azylu neváží.

Pokud se jedná o centrální rozhodování o udělení azylu tak to je v případě přijetí kvót naprosto zásadní věc. Tím, že udělování azylu nebude v národní kompetenci se zamezí tomu aby si bohatší země, o které logicky bude větší zájem, vybíraly vzdělanější lidi. Rozdělení tak bude alespoń relativně spravedlivé.

Je potřeba říci i to, že jednotná azylová politika neznamená jednotnou výši nákladů na uprchlíky a ani stejný plat či socialní dávky. Pořád bude platit, že pro azylanty budou platit obdobné pravidla jako pro občany té, které země. Sjednotí se způsob posuzování azylu, delka detence, doklady pro azylanty, doba za kterou moho legálně pracovat ....

Návrh měl v rámci Evropského parlamentu celkem jednoznačnou podporu. Hlasovalo pro něj 459 poslanců, 52 se zdrželo hlasování a 206 bylo proti a dostal tak téměř dvoutřetinovou podporu. Z Českých poslanců EP pro něj hlasoval europoslanec Luděk Niedermayer a europoslanec Jaromír Štětina oba dva z TOP09, kterým tímto děkuji nejen za to, že vidí věci v širších souvislostech, ale i za to, že jsou ochotni hlasovat pro to co považují za správné. Bez ohledu na to zda jim to přinese "politické body".

V této souvislosti se vyrojilo plno hlasů, že se hlasovalo o nás bez nás, že jde o diktát EU nebo o diktát bohatých zemí a že by podobné věci měly být přijaty jedině jednomyslným souhlasem. Na druhou stranu pomoc uprchlíkům má výraznou podporu ve většině zemí a u většiny obyvatelstva EU.

Nebylo by naopak diktátem, kdyby se ostatní země měly podřizovat, v rámci EU menšinovému, názoru ČR respektive skupiny V4?

To, že pravděpodobně nebude rozhodovat souhlas všech, ale kvalifikovaná většina je logická věc. Není realné dospět k jakémukoliv řešení v podobné otázce souhlasem všech. Ostatně představme si, jak by to vypadalo, kdyby se na zákonech musel jednomyslně shodnout náš parlament či senát. To se mi jeví jako totální science fiction. Na jednotném přístupu k migraci se neshodne ani naše vláda. Pokud není jednomyslnná dohoda realná pak logické je řešit problém rozhodnutím většiny. Nejhorší by byla nečinnost.

Vzhledem k masivní podpoře a faktu, že ke schválení by měla stačit kvalifikovaná většina států se dá předpokládat, že dohoda zhruba v parametrech jak ji podpořil EP bude schválena. Podle mého soudu je to jen dobře. Problém migrace je totiž třeba řešit komplexně a v rámci celé EU a je potřeba postupovat rychle. Rozpad EU, který by bez společného postupu hrozil, by nás stál mnohem více ekonomicky, politicky, bezpečnostně i lidsky než celá migrační vlna. Právě tato dohoda může přispět k tomu, že dojde ke zklidnění situace kolem migrantů a tím i uklidnění napětí ve společnosti.

Děkuji za pozornost a přeji hezký den.

Odkazy:

http://www.europarl.europa.eu/news/cs/news-room/20160407IPR21773/Parlament-obhajuje-centralizovan%C3%BD-azylov%C3%BD-syst%C3%A9m-EU-a-leg%C3%A1ln%C3%AD-zp%C5%AFsoby-migrace

http://zpravy.idnes.cz/evropsky-parlament-kvoty-bezenci-drp-/zahranicni.aspx?c=A160412_160545_zahranicni_bur

http://zpravy.idnes.cz/migrace-eu-kvoty-distribuce-migranti-brusel-fmn-/zahranicni.aspx?c=A160406_101947_zahranicni_aba

https://www.facebook.com/Niedermayer.Ludek/photos/a.1401221073482192.1073741827.1395881230682843/1714600035477626/?type=3&theater

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vstup_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_do_Evropsk%C3%A9_unie

Autor: Radek Polický | středa 13.4.2016 11:42 | karma článku: 13.15 | přečteno: 1811x

Další články blogera

Radek Polický

Morálka nebo šílenství?

Po útocích radikálů v Barceloně se opět ukazuje jak diametrální rozdíl je v chápání morálky v opravdu západních zemích v porovnání s ČR. Viditelné to je nejen u vrcholových politiků, ale i mezi běžnými lidmi.

27.8.2017 v 15:50 | Karma článku: 31.92 | Přečteno: 6177 | Diskuse

Radek Polický

Jak moc to Andrej Babiš "podělal"?

V posledních několika dnech se objevilo několik nahrávek rozhovorů s Andreje Babišem. Ten označuje nahrávky za řízenou provokaci a komplot proti jeho osobě, ale přiznal, že to "podělal".

9.5.2017 v 8:15 | Karma článku: 37.81 | Přečteno: 5477 | Diskuse

Radek Polický

"Zabíjel" legálně držený Browning 6,35mm?

22.února letošního roku spáchal sebevraždu kolega bloger Jaroslav Janota. Hodně se mluví o tom kdo za jeho smrt může. Nato je celkem jednoduchá odpověď. Bezprostředním viníkem je pan Janota. On sám se rozhodl skočit. Ale...

24.2.2017 v 10:29 | Karma článku: 19.58 | Přečteno: 2344 | Diskuse

Radek Polický

Chceme ve vládě odborníky nebo "odborníky"?

V nedělních Otázkách Václava Moravce se "utkali" ministr financí Andrej Babiš s Luďkem Niedermayerem. Zajímavý dle mého nebyl jen obsah debaty, ale především vystupování jednotlivých aktérů.

16.2.2017 v 9:18 | Karma článku: 31.93 | Přečteno: 1690 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Zdenek Horner

Co se stane s našimi stranami po 25.9.2017?

Budou sečteny volební výsledky v Německu a naše strany budou muset na poslední chvíli korigovat svoje neofašistické odstavce ve volebních programech.

19.9.2017 v 22:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jiří Fábik

Platí u nás Úmluva o právech dítěte?

kdo je zájmovou skupinou pro naše politiky? Exekutoři, insolvenční správci či naše děti. Proč nenechat naše matky bez peněz. Jak řekl jeden náš politik . Ať si najdou chlapa. Jak jednoduché řešení.

19.9.2017 v 19:17 | Karma článku: 4.29 | Přečteno: 193 | Diskuse

Jiřina Holotová

Soud přednesl správné argumenty v odvolacím řízení kauzy "hidžáb ve škole"

"V sekulárním Česku je nutno chránit právo být bez vyznání stejně, jako právo náboženství vyznávat." Tato argumentace zazněla z úst předsedy senátu. Odvolací soud tak potvrdil lednový verdikt první instance o zamítnutí žaloby.

19.9.2017 v 18:05 | Karma článku: 34.35 | Přečteno: 814 | Diskuse

Jan Ziegler

Okamurovský populismus, to jsou tzv. novomanželské půjčky

Rodiny by podle plánů Strany přímé demokracie Tomia Okamura měly dostávat 300 tisíc korun novomanželské bezúročné půjčky. Při narození třetího dítěte by je už nemusely vracet. To je zločinné mrhání peněz..

19.9.2017 v 17:23 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 494 | Diskuse

Pavel Kamas

Volební ovce

S blížícími volbami se odehrává více a více vtipných (nebo tragických?) situací. Rozhovory a komentáře jsou toho plné. Obavu z ANO začíná střídat obava, že by část poslanců mohli získat Piráti. A ČSSD se rozhodla vyhrát volby.

19.9.2017 v 15:59 | Karma článku: 10.96 | Přečteno: 325 | Diskuse
Počet článků 110 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2215

Čověk, kterému není lhostejná budoucnost jeho dětí a vnoučat. Podporovatel TOP09.

Každý má právo dělat cokoliv, co nezakazuje zákon!

Nechci se dožít doby, kdy u nás bude opět někdo persekuován kvůli víře, etniku či národnosti nebo jinému důvodu na základě principu kolektivní viny.

 

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.