Po skončeném druhém kole senátních voleb se z hnutí ANO začaly ozývat hlasy, že Senát je zbytečný případně, že by se měl změnit jeho volební systém. Proč vlastně máme Senát? Má se rušit?
Nejprve se sluší pogratulovat vítězné KDU-ČSL s celkem 9 senátory.
(5 senátorů kandidujících saostantně+ 4 kandidující za koalice s účastí KDU-ČSL.)
Naopak jednoznačným debaklem je pouze 1 mandát pro ČSSD.
Poraženy byly i ambice Andreje Babiše. Jen 3 senátoři po 14 postupujících z prvního kola (z toho 6 z prvního místa) je pro něj nepochybně porážkou.
Po skončení duhého kola prohlásil, že by se zrušení senátu nebránil:
„Senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí 600 miliónů korun ročně, a navíc ztratil kompetenci volit prezidenta. Na Slovensku například horní komora není,“ řekl Právu Babiš s tím, že on by se zrušení Senátu nebránil.
(odkaz zde)
Místopředsedkyně ANO Jaroslava Pokorná Jermanová zase prohlásila, že o rušení Senátu přesvědčena není, ale měnila by volební systém.
„Já o tom úplně přesvědčená nejsem,“ sdělila Jermanová. „Nicméně nějaké změny by asi měly přijít. Ne v tom, že bychom měli rušit Senát, ale měli bychom se zamyslet nad volebním způsobem. Zda dvě kola jsou správnou cestou, zda by to jinak nemohlo fungovat lépe. Možná bychom pak mohli senátní volby voličům zatraktivnit.“
(odkaz zde)
Ostatně představitelé hnutí ANO nejsou jediní koho to po prohraných Senátních volbách napadlo. V minulosti o tom mluvil po prohře v senátních volbách 2004 i Stanislav Gross a před ním v roce 2000 zástupci ODS. (odkaz zde)
Jak vlastně druhé kolo senátních voleb dopadlo:
Podrobněji výsledky zde:
http://volby.idnes.cz/senat-2016.aspx?k=2
http://www.volby.cz/pls/senat/se?xjazyk=CZ&xdatum=20161007
Podstatné pravomoci Senátu
Senát jako takový má mnoho funkcí a pravomocí (jejich přehled zde). Je pravdou, že poměrně značná část z nich by šla snadno přesunout na Poslaneckou sněmovnu nebo jinou složku státní správy, ale jsou minimálně 3 pravomoce, které přesun na Poslaneckou sněmovnu či jinam, v podstatě vylučují.
1. Možnost nápravy špatně přijatého zákona sněmovnou.
To, že Poslanecká sněmovna občas schválí paskvil asi pro nikoho není ani překvapením ani novinkou. Může se tak stát omylem, může se stát, že je schválno něco jen díky malému počtu poslanců.....Je to právě senát, který může zákon buď vrátit celý nebo vrátit s pozměňovacími návrhy dříve než je zákon platný. Zároveň může do pozměňovacích návrhů zakomponovat trošku jiný pohled než má sněmovna. Je to nepochybně lepší než zákon přijmout a následně měnit.
2. Schvalování ústavních soudců.
Ústavní soud jako nejvyšší arbitr toho zda zákon je v souladu s ústavou je podstatnou kontrolní složkou legálnosti přijímaných zákonů. Je to právě ÚS, který v konečném důsledku může některé zákony zrušit. Jeho funkce je vzhledem k PS v podstatě kontrolní a rozhodování o jmenování soudců ÚS tak musí být striktně odděleno od sněmovny. Nelze tedy pravomoc schválit soudce ÚS přesunout na sněmovnu a myslím si, že by celý proces jmenování ústavních soudců neměl ležet jen na prezidentovi ať už je jím kdokoliv.
3. Schvalování ústavních zákonů a zákonů o volbách.
I tadyje role Senátu nezastupitelná. Pro schvállení ústavních nebo volebních zákonů musí být pro tři pětiny všech poslanců a také tři pětiny přítomných senátorů a Senát v těchto případech Poslanecká sněmovna nemůže přehlasovat.
Rozdíl volebních systémů poslanecké sněmovny a senátu
Do PS se volí poměrným systémem především politické strany. Voliči si mohou vybrat, která politická strana je bude v poslanecké sněmovně zastupovat a v ní preferenčními hlasy zdůraznit koho z té strany ve sněmovně chtějí. Nemají ale možnost říci koho konkrétně nechtějí.
Do Senátu se volí většinovým systémem konkrétní lidé. Tím, že je volba do senátu dvoukolová mají voliči možnost rozhodnout koho v Senátu chtějí (první kolo), ale ve druhém kole mají rovněž možnost jasně říci koho nechtějí. V Senátních volbách se pak volí více konkrétní kandidáti a méně jejich stranická příslušnost (i když i ta vliv nepochybně má).
Názorně se ten rozdíl ukázal např. letos v krajských volbách, když v některých krajích se součástí koalice nestala strana s nejvyšším počtem hlasů. Někteří politici jako Andrej Babiš pak mluví o zradě na voličích. Jak ale ukazují senátní volby ne vždy je to zrada na voličích, někdy naopak je to přesně v duchu toho jak to voliči vnímají a chtějí. O tom svědčí např. to, že se proti ANO "spikli" i voliči. Ti sice v prvním kole v 6 obvodech na první místo poslali zástupce hnutí ANO, ale ve druhém se proti některým "spikli" voliči ostatních stran a poslali do senátu původně druhého v pořádí a ANO tak získalo jen 3 mandáty.
Asi nejlépe to lze demonstrovat na případu volebního obvodu Praha 11 když paní Válková. kandidovala za ANO v prvním kole zvítězila s 5 423 hlasy, ve druhém dostala dokonce 7 607 hlasů a přesto to nestačilo na pana Kose, ktrý v prvním kole měl 4 702 hlasů (tedy o cca 700 méně) a ve druhém kole vyhrál rozdílem třídy když získal 9 639 (to je více než 2x tolik co v prvním kole) a porazil tak paní Válkovou o více než 2 000 hlasů. Voliči na Praze 11 tedy jasně řekli, že paní Válkovou (respektive spíše hnutí ANO) za senátora nechtějí.
Rozdílem voleb do Senátu a PS je i to, že do Senát má delší funkční období a obměńuje se po třetině. Neprojevují se v něm tak tolik momentální výkyvy nálad voličů a nemůže se tak stát, že se v jednom volebním roce objeví nějaký "mesiáš", který poblázní národ a ovládne obě komory parlamentu najednou.
Řekněme si upřímně vběžném životě, pokud budou poslanci fungovat jak mají a budou schvalovat kvalitní zákony, voliči budou volit uvážlivě.......Senát v podstatě vůbec nepotřebujeme. V běžném režimu státu je to dá se říci nadbytečná organizace, která nás stojí 600 000 000 korun ročně.
Často je ČR připodobňována k domu ve kterém žijeme. Pokud použijeme tu analogii tak rozumný majitel domu si svůj dům i domácnost pojistí. Rozumný majitel od pojistky neočekává nic víc než to, že pokud dojdek nějakému průšvihu tak mu ho pojišťovna pomůže vyřešit. Neočekává od pojistky nějaký další přínos, ale naopak doufá, že ji nikdy nebude potřebovat využít. Za pojistku domu platí řádově jednotky promile ceny domu a při průměrném platu řádově procento svých příjmů.
Senát je takovou pojistkou zachování demokracie u nás. Senát nás stojí 600 mil., což je řádově 0,4 promile našeho ročního rozpočtu. Sama demokracie pak dle mého má nevyčíslitelnou hodnotu.
Jak byste se dívali na člověka co by mohl uzavřít pojistku za 0,4 promile hodnoty domu, on šetřil a pak mu dům vyhořel? Nebrali byste to tak, že je jeho vlastní chybou, že se nepojistil?
Kdo volá po zrušení Senátu, protože je v podstatě zbytečný, zcela nepochopil jeho zásadní funkci jako pojistky demokracie.
A co změna volebního systému do Senátu?
Vzhledem k rozdílnému způsobu voleb do Poslanecké sněmovny a do Senátu mají komory Parlamentu různé složení.Senát má podstatně různorodější složení. Zároveń jsou Senátoři díky přímé volbě méně odpovědni své straně a více voličům ve svém regionu.
Právě ta rozdílnost složení Senátu je zásadní pro plnění funkce pojistky. Právě jeho různorodost a odlišné složení než PS je zárukou jeho funkčnosti.
Senát s obdobným složením jako PS by opravdu zbytečný byl, kdo toto nechápe a volá po zásadní změně volebního systému (např. po zavedení poměrného systému) opět nepochopil k čemu vlastně Senát máme.
Dvoukomorový parlament má u nás historickou tradici a má i své opodstatnění. Náklady na Senát jsou v kontextu rozpočtu zcela marginální. Nechme Senát tak jak je a buďme rádi, že žijeme v době, kdy ho vlastně nijak zvláště nepotřebujeme.
Děkuji za pozornost a přeji hezký den.
