Robejšek se mýlí, masa není moudřejší než elity.

Na téma referend toho bylo napsáno již mnoho. Zásadní otázkou je zda je lépe schopna rozhodovat masa lidí nebo volená skupina profesionálů. Dá se na to objektivně odpovědět?

Petr Robejšek napsal svůj článek "Proč je masa moudřejší než elity" již 2.6.2016. K článku jsem se dostal prostřednictvím socialních sítí až teď, po referendu o Brexitu a cítím potřebu na něj zareagovat.

Robejškův blog začíná tímto odstavcem:

Obyčejní lidé věci nerozumějí. To je nepřiznaný důvod, proč elity všude v Evropě odpírají lidem právo spolurozhodovat – jen aby nepřišly o svůj mocenský monopol. Jejich tvrzení je ale mylné.

Obyčejní lidé věci nerozumějí.

Asi většina z nás zná staré pořekadlo:

Není na světě člověk ten co by rozuměl věcem všem.

Toto pořekadlo odráží proč obyčejní lidé ani otázkám referend většinově rozumět nemohou. Nikdo z nás nemá patent na rozum, nikdo z nás se neorientuje v každém oboru. V referendech se tak nerozhoduje na základě faktů a znalostí, ale na základě emocí.

Konkrétně tomu proč lidé nejsou schopni tématům referend většinově dobře rozumět jsem se věnoval v jednom z předchozích blogů proto ocituji sám sebe:

Každá volba i referendum je nejen o faktech, ale hlavně o emocích. Drtivá většina lidí nemá politiku jako svou hlavní činnost ani jako svůj hlavní koníček. Při práci a svém běžném životu nejsou schopni relevantně posoudit informace předložené politiky. Ne snad proto, že by byli hloupější než politici, ale především proto, že ověřit si informace stojí obrovskou spoustu času, který většina lidí nemá nebo na politiku nechce obětovat. Většina lidí rovněž nemá asistenty, kteří jim chystají podklady pro jednotlivé rozhodování, nemají k dispozici týmy odborníků na danou problematiku jako politické strany, nemají přístup ke všem informacím....Právě pro nemožnost relevantně všechny informace vyhodnotit mají voliči tendeci věřit informacím, které jsou jim blízké případně je říká jim oblíbený politik a naopak nevěřit informacím od lidí co jim z nějakého důvodu vadí. Rozhodují se tak více dle emocí a sympatií k politikům více než dle faktů.Zdroj: http://radekpolicky.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=534172

Jistě ani politici nerozumí všemu, ale na rozdíl od "běžných občanů" mají k dispozici výše uvedené: čas, odborníky, přístup k informacím....

Elity odpírají lidem spolurozhodovat

Nevím jak pan Robejšek, ale já o politice našeho státu, kraje, vesnice, ale i EU spolurozhoduji.

Každý z nás má několik možností jak o věcech veřejných spolurozhodovat. Základním prostředkem  jsou volby, ve kterých si vybíráme své zástupce. Na ty pak můžeme působit jako jednotlivci prostřednictvím návrhů, dotazů, připomínek.....případně v rámci nějaké skupiny lidí prostřednictvím peticí výzev či demonstrací. Ovlivňovat politiku pak můžeme nepřímo i svou každodenní prací, svým příkladem, svými názory .....Politici pak na toto reagují a reagovat musí, právě proto aby o svůj "monopol" nepřišli v dalších volbách.

Kdo se chce na politice podílet výrazněji má možnost sám se politikem stát a pokud získá dost hlasů tak přímo politiku státu, kraje, obce...tvořit.

Jak objektivně poznat kdo se rozhoduje lépe zda masy či elity?

Robejšek dává jako příklad správného rozhodování mas příklady, při kterých měla skupina lidí odhadovat váhu a průměrně měli dosahovat kolem 94% a více přesnosti. Když pominu, nakolik jsou jim uváděné udaje pravdivé a reprezentativní, tak sám správně uvádí, že přesné odhady současného jasně daného stavu  v politice nestačí.

Jako příklad správného rozhodnutí v referendu pak dává např. Švýcarsko a jeho rozhodnutí z roku 2001 nevstoupit do EU, rozhodnutí o neprodloužení dovolené,...Jako příklad špatného rozhodnutí "elit" uvádí např. Clintonovo rozhodnutí, že investiční a obchodní banky mohou být pod jednou firemní střechou, které spojuje s finanční krizí z roku 2008.

Kdo ale objektivně řekne zda bylo správné pro Švýcary nevstoupit do EU nebo je to naopak poškodilo? Bylo objektivně příčinou krize Clintonovo rozhodnutí, nebo zabránilo ještě větším problémům? Ruzní lidé na to mohou mít různé názory. To, že pan Robejšek tvrdí, že to či ono bylo správné či špatné vypovídá o jeho názorech, ale není to objektivní zhodnocení, nedá se to nijak empiricky prokázat, nedá se objektivně zjistit jak by situace vypadala při opačném rozhodnutí.

Otázka zní:

Rozhoduje se a lépe odhaduje budoucnost vybraná skupina lidí (elita), která se problematice věnuje profesionalně, má k dispozici veškeré dostupné informace a má logisticky silné zázemí, nebo masa lidí, která rozhodnutí dělá mimo svou běžnou práci?

Už sama otázka predikuje odpověď, ale aby se dalo jednoznačně říci zda jsou v rozhodování lepší masy či nějaká skupina elit musíme mít dostatečné množství (stovky, tisíce i více) příkladů rozhodování masy lidí versus vybrané elity a musí se dát výsledek empiricky vyčíslit. Takový příklad máme!

Empiricky vyčíslitelným důkazem pro to, že se rozhoduje lépe vybraná skupina (elita) než masa lidí jsou zisky sázkových kanceláří s kurzovým sázením. Ty jsou založeny na soutěži rozhodování elit (bookmakeři) versus masa lidí (sázející).

Pro ty, které je srovnání politiky a Sázkové kanceláře přeci jen příliš extravagantní lze za důkaz výhodnosti zastupitelské demokracie použít vývoj v podnikání.

Obdobou zastupitelské demokracie je většina akciových společností. V těch valná hromada volí své zástupce do představenstva firmy a dozorčí rady. O jednotlivých krocích firmy pak zpravidla nerozhoduje valná hromada ( pokud ano tak jen zcela vyjímečně), ale volená správní rada. Tento systém vedení společnosti se vyvinul historicky jako nejlepší varianta pro společnosti s mnoha vlastníky.

Jak to s firmami dopadlo po jejich převzetí masami se ukázalo u nás po roce 1948.

Děkuji za pozornost a přeji hezký den.